Výšlap na horu ŘÍP

reklama konec reklamy

Románská rotunda sv. Jiří

Románská rotunda byla postavena na místě staršího dřevěného kostela v roce 1126 a byla posvěcena olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Nachází se na nejvýšší místě památné hory Říp v nadmořské výšce 459m a zbudovaná byla na památku vítězné bitvy knížete Soběslava 1. nad německým králem Lotharem, ke které došlo 18.února 1126 u Chlumce, poblíž Ústí nad Labem. Její zasvěcení sv. Jiří, jako patronu orby, patrně souviselo s odvozováním původu Přemyslovců od legendárního Přemysla Oráče, avšak nejstarší zmínka o zasvěcení kaple tomuto světci pochází z počátku 16.století. Stavba byla budována jako rotunda poloválcovitou apsidou a připojenou válcovou věží, tvarem se již hlásící k typům podélných kostelů, z opracovaných opukových kvádříků. Pokryta je kamennou krytinou. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy sahají k roku 1826 a byly prováděny u příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. Velké úpravy byly rovněž prováděny v letech 1869 - 1881. K posledním stavebním úpravam došlo mezi lety 1966 - 1974. Rotunda je významným uměleckým dílem dokládajícím vysokou úroveň české architektonické tvorby doby Soběslava I.

Geologie Řípu

Hora Říp (459 m) vystupuje jako sopouch vypreparovaný z České křídové tabule. Na základě podobného chemického a minerálního složení, patří mezi alkalické čedičové (bazaltické) horniny, i sblíženého stáří (25,6 mil. let - oligocén), jí lze přiřazovat k třetihorním sopečným horninám (vulkanitům) Českého středohoří, které vznikaly převážně v období mezi 20-35 mil. let. Těleso Řípu lze považovat za relativně hluboce erodovanou přírodní dráhu pravděpodobně rozsáhlého vulkánu s výraznou složkou explozivní aktivity. Předpokládané povrchové vulkanické produkty byly erozí zcela odneseny. Klasický zvonovitý tvar hory vznikl až posléze uložením suťového materiálu na úpatí hory. Převládá v něm materiál masivní bazaltické horniny přívodní dráhy spolu se svrchnokřídovými sedimenty z České křídové tabule. Z petrografického hlediska je hornina tvořící Říp sodalitický olivínem chudý nefelinit. Složením je dosti výjimečná, liší se jak od olinických nefelinitů, tak i většiny bezolivinických, či nefelinem chudých nefelinitů třetihorní vulkanické provincie Českého masivu. Podobné horninové typy jsou známy pouze ze středočeské oblasti: Kopeč, Chloumek, Slánská hora, Vinařická hora apod. Hornina Řípu má porfyrickou strukturu charakteristickou výskytem drobných vyrostlic diopsidického pyroxenu, vzácně i olivínu v jemnozrnné základní hmotě, tvořené převážně nefelinem, rozloženým sklem, obou značně přeměněných na analcim, a pseudomorfózami (vyplněnými novotvořenými minerály) po minerálech sodalitové skupiny (sodalit, hauyn). Známý silný magnetismus horniny Řípu je spjat s vysokým obsahem titanem bohatého magnetitu v ní (okolo 10 obj.%). Nehojně je v základní hmotě zastoupen i K-Na živec - anortoklas, dále pak apatit, biotit, karbonáty i baryt. Olivínem chudý nefelinit Řípu projevuje některé společné rysy v minerálním i chemickým složení s karbonatickými alkalickými ultramafickými lamprofyry (velmi tmavými žilnými odštěpenými horninami) zastiženými ve vrtech v jeho okolí. Chemické složení magnatu Řípu odpovídá převážně hlubinnému plášťovému zdroji.

Přístupové cesty na Říp

Na vrchol hory Říp vede několik tras. Ať si vyberete jakoukoliv, tak se rozhodně řádně zapotíte. Výšlap trvá i s kocháním ø 40 minut. My si vybrali trasu od vesnice Rovné, kde se nachází dostatečně velké parkoviště (parkovné 50,- Kč na den) u kterého je i budova s veřejnými toaletami.

Pod Říp dojdete asfaltovou cestou skrze Lipovou álejí. Odtud je to k Rotundě ještě .cca 1 km do prudkého kopce. Ale zvládají to v pohodě i maminy s kočárky :D. Určitě nevynechejte Mělnickou, Roudnickou a Pražskou vyhlídku - naskytnou se úchvatné panoramata krajiny, vhodný je dalekohled. Na samotném vrcholu, kousek od Rotundy sv. Jiří a Vojtěch je chata Říp, která je otevřená do 17.00 hodin s rychlým občerstvením.

---