Ohlédnutí za rokem 2013

Článek vyšel o něco déle než bylo původně naplánováno, ale to nevadí, vlaky Českých drah mají také povětšinou zpoždění a přesto do nich lidi rádi nastoupí. Pár odstavců o tom, jaký měl autor webu ten rok minulý...

Rok 2013 byl ve znamení mnoha dobrého, zdraví, lásky, úspěchů, štěstí, ale i vzteků, nervů a poznávání. Počátek roku 2013 začal oslavou mé přítelkyně Alči, která už konečně dosáhla věku plnoletosti. Oslava to byla pořádná, to ne že né. Vyjma toho, že nemám z večerních hodin žádnou fotku, já si říkal, že míchat alkohol s chlebíčkama a černou limonádou není dobrý. Bylo mi zle, ale osmnáctiny jsou jednou za život :) To jsem shrnul asi nejdůležitější událost, která proběhla v lednu.

Únor až Červen, vzdělání je budoucnost a je ho potřeba, to někdo někdy pravil, slyšel jsem a vzal si do hlavy. Tyto měsíce byli více méně pracovní (práce na elektrárně, praxe od školy) a konec konců i vzdělávací. Do závěrečných zkoušek na učilišti mi zbývalo několik dní, týdnů ba i měsíců. Samozřejmě jsem učení nepotřeboval a nechal ho až na tu nejposlednější chvíly, ale i přesto jsem zkoušky zvládl a na výstupním vysvědčení černým nápisem prospěl, hurá. Na můj vkus zkoušky proběhly až nějak moc pohodlně a bez vedlejší nervozity, to může potvrdit několik lidí !

Škola hotová a nyní do práce.. haha jsou to poslední prázdniny a já půjdu hned do práce, ne ? Vydržel jsem to doma měsíc, bez peněz si moc člověk neužije a jen nudou by se unudil. V srpnu jsem našel brigádu asi na měsíc u jednoho týpka, který zateploval fasádu školní budovy. Dělal jsem pomocního dělníka pod lešením. Nějak nechtěl platit, nakonec zaplatil, ale za odpracovaný měsíc pět tisíc ? Táta mi domluvil jinou brigádu i za lepší finanční ohodnocení, klempíře na střeše, byla to docela zábava, možná by mě to i bavilo...

Brigády byli na můj vkus spíše ztrátové než výdělečné. Hledal jsem práci až jsem našel. Od října pracuji jako Technik údržby v jedné automobilce. Práce mě baví a jsem naprosto spokojen. Solidní firma, která mi dává 25 tis. hrubého měsíčně, stravenky a možnost se dále vyvíjet a zlepšovat. Jsem tu opravdu spokojený a ani mi nevadí, že denně dojíždím nějakých 70 km obousměrně, vyplatí se mi to.

Od října si tedy žiju jako dospělý vzdělaný a pracovitý člověk, který musí dávat státu nějaký to % výdělaných peněz, ale to asi každý pracovitý. Jsem šťastný, že mě rodiče se sestrou mají rádi a mám tu nejkrásnější a nejužasnější holku - vlastně ženu mou Alenku. Ta zatím také studuje.

Za minulý rok jsem stihl bohužel vyměnit tři auta. Ford umřel na spojku, Fiat byl jebka a Felicie ta je stálé věrná a spolehlivá.

Tak někdy příště... mějte se :D

Napsáno: 5.1.2014
Přečteno: 3742x
Vytisknout článek
Sdílet:   | závadný obsah

Známka článku:  1 (hodnoceno 4x)

1 2 3 4 5 Oznámkovat